Kdy uvažovat o umístění kamerových systémů v bytových domech?

Provoz kamerového systému není levnou ani zcela jednoduchou záležitostí. Je opravdu nutné jej ve vašem domě instalovat? Nestačí se dohodnout na jiných bezpečnostních opatřeních?

Pokud se ale ve vašem okolí či přímo již ve vašem domě opakovaně staly krádeže, budova byla zvnějšku ničena či byly poškozeny společné prostory, je na místě začít s ostatními vlastníky bytů diskutovat o umístění kamer. Instalována může být kamera na domě či přímo ve společných prostorách. Je však třeba přitom dodržet některé zásady.

Instalaci kamer musí vždy schválit shromáždění vlastníků bytových jednotek, popřípadě členská schůze bytového družstva. Jakým způsobem se usnáší, určují stanovy SVJ. Pokud toto upraveno nemáte, je souhlas s umístěním kamerového systému vysloven většinou hlasů přítomných vlastníků. Ideálně však získejte souhlas s umístěním kamery v domě od všech vlastníků, aby se o váš kamerový systém nezačal zajímat Úřad pro ochranu osobních údajů.

Povinnosti správce systému

Zatímco dříve bylo nutné splnit registrační povinnost a instalaci kamer ohlásit Úřadu pro ochranu osobních údajů, se zavedením nařízení GDPR v roce 2018 tato povinnost odpadla. Nicméně neznamená to, že je tato problematika jednodušší. Společenství vlastníků jednotek či bytové družstvo se instalováním monitorovacího systému stává správcem osobních údajů. Musí proto plnit povinnosti, které mu z titulu tohoto postavení vznikají.

Základem je posoudit vliv kamer na ochranu osobních údajů. SVJ musí vypracovat analýzu, ve které popíše, co a jak chce sledovat, a zda je instalace kamer nezbytná a přiměřená svému účelu. Musí také samo vyhodnotit rizika, která hrozí osobním údajům lidí a stanovit opatření k jejich řešení.

Instalaci a výběr kamerového systému, jakož i vypracování uvedených dokumentů, je proto vhodné svěřit společnosti, která se na tuto problematiku specializuje. Kromě funkčnosti zabezpečení budete mít jistotu, že je postupováno v souladu s legislativou, která se týká ochrany osobních údajů. Je to totiž vždy SVJ nebo bytové družstvo, které je za ochranu osobních údajů odpovědné.

Kam umístit kamery v bytových domech?

Bezpečnost a ochranu soukromí je potřeba vyvážit. Sledování půd, sklepů či místností na kola a kočárky je bez problémů. U ostatních míst je však třeba si dát pozor, aby kamery nezabíraly příliš velký prostor. Instalovat kamery můžete tak, aby snímaly vstupní dveře do budovy, chodby vedoucí k výtahům či schodištím a samotné výtahy a schodiště.

Rozhodně však nesmíte svévolně umístit kamery tak, aby zabíraly vstupy do bytů jednotlivých vlastníků. To lze učinit pouze za situace, kdy dochází opakovaně k vykrádání konkrétního bytu. Musíte však k tomu získat souhlas všech osob, které v bytě bydlí (tedy ne nutně jen vlastníků, ale i nájemců či členů společné domácnosti).

Zcela nepřípustné je sledování pozemku či domu souseda, což platí nejen pro monitorování bytovek, ale také pro kamery na rodinném domě. Nesmíte také zabírat příliš velký kus veřejného prostranství, např. ulice.

Informování o kamerách

Na existenci monitorovacích zařízení je nejen nutné se dohodnout s vlastníky, ale upozornit na to, že máte kamery v bytovém domě, byste měli i nové obyvatele domu a všechny případné návštěvníky.

Informace o provozu kamerového systému v obytném domě musí být umístěny na dobře viditelné tabulce u vstupu či vjezdu do všech míst, která jsou snímána. Měl by na ní být také uveden kontakt na provozovatele systému.

Uchovávání záznamů

Jak dlouho lze záznamy z kamer archivovat? Podle Úřadu pro ochranu osobních údajů je vhodná maximální doba sedmi dnů. V ní byste měli být schopni předat informace o události policii nebo na pojišťovně. Záběry z méně frekventovaných míst můžete uchovat až 14 dní, poté by však měly být smazány.

O záznamech je potřeba vést písemnou dokumentaci, která bude mít náležitosti požadované GDPR (např. účel zpracování údajů, jejich příjemce, technický popis, bezpečností opatření apod). Na požádání je třeba tyto záznamy předat Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Zabezpečení osobních údajů

U kamerových systémů by mělo být samozřejmostí jejich kvalitní zabezpečení. Správce musí vymezit, kdo má k osobním údajům přístup, a jaká jsou pravidla pro jejich nakládání.

Hesla, šifrování a další opatření musí zajistit, že se k záznamům a tedy i osobním údajům nedostanou nepovolané osoby. Nutná je pravidelná kontrola funkčnosti zabezpečení.

V případě, že bylo zabezpečení porušeno, má správce údajů povinnost oznámit tento incident Úřadu pro ochranu osobních údajů ve lhůtě do 72 hodin. Výjimka je pouze v případě, kdy je jisté, že nevzniklo žádné riziko pro porušení práv a svobod žádných fyzických osob. Správce by měl přitom úřadu dodat záznamy, ze kterých vyplyne, jak k porušení došlo, co způsobilo, a jak bylo napraveno.